Výživa podle čínské medicíny: termika potravin (2. díl)
Termické působení potravin představuje jejich schopnost vyvolávat pocity chladu nebo tepla v lidském organizmu. V praxi čínská medicína rozlišuje pět možných energií:
- Studená (silný jin)
- horká (silný jang)
- chladná (jin)
- teplá (jang)
- neutrální
Pozor, tyto popisy však neodpovídají aktuálnímu stavu potraviny. Proto například při jezení feferonky právě vytažené z lednice (je studená) do organizmu přesto přijímáme potravinu, která rychle navazuje pocit horka.
Znalost teorie termického působení potravin je prakticky využitelná při vaření v souladu s ročními obdobími i při přípravě harmonizující stravy pro určitý konstituční typ. Takto logicky v chladnou a vlhkou zimu připravujeme více zahřívajících jídel a naopak v suchém a horkém létě jídla s převahou chladivé energie. Pro zimomřivé jin typy opět zahřívající polévky, omáčky a pečená jídla, zatímco horkokrevní lidé budou prospívat na salátech, syrovém ovoci a zelenině nebo jídlech jen krátce tepelně upravovaných.
K chladnějším potravinám patří například rajčata, okurky, banány, kiwi, jogurty a minerální vody. Neutrální energii dodávají luštěniny, mrkve, ořechy, máslo, brambory. K zahřívajícím potravinám patří například pohanka, ostrá koření, grilovaná masa.
Termické působení jednotlivých potravin není konstatně dáno, ale mění se vlivem způsobu použité kuchyňské úpravy a použití dochucujících ingrediencí.
Margit Slimáková
